Fotbalisté pražského Meteoru, povzbuzeni vítězstvím z minulého kola nad lídrem tabulky, zavítali v sobotu dopoledne na hřiště rakovnického Tatranu. Kdo čekal dopoledne, plné atraktivního fotbalu, gólů a parádní atmosféry, musel být zklamán. Hrálo se za úmorného vedra, které se jistě podepsalo nad úrovní utkání, ve kterém byl nakonec šťastnějším týmem domácí celek.

První poločas začal pro hráče Meteoru výborně – již v 1. minutě se po rychlé akci prosadil Erik. Dobrý start do zápasu se podepsal na zvýšené aktivitě Meteoru, kdy zejména rychlý Zolotuchin zatápěl rakovnické obraně. Byl to právě on, kdo se řítil sám na brankáře, ale v rozhodujícím okamžiku si nevybral vhodné řešení, místo střely zvolil kličku a tu mu s přehledem zneškodnil domácí brankář. Většina útoků v první 15ti minutovce šla přes levou stranu, kde se po centru Zolotuchina neohroženě prosadil Schulz, ale pro odmávaný ofsajd nebyl gól uznán. Vlivem neproměněných šancích (Schulz, Erik, Budějský, Zolotuchin), či nedotažených útočných akcích se hráči Tatranu „oklepali“ a začali se hnát za vyrovnáním. Nutno dodat, že v prvním poločase obranná hra jakoby neexistovala. Obě mužstva procházela k pokutovému území bez větších obtíží. Hráči Tatranu zahodili mnoho tutovek, kdy největší z nich – penaltu, zahodil domácí kapitán. Jen díky gólmanům se šlo do kabin za stavu 0:1.

Ve druhé půli se hra trochu uklidnila a mírnou převahu měl domácí tým. Na hrotu Tatranu operoval ex-meteorský hráč Junek, který vyhrával většinu soubojů, a odražené míče sbírali jeho spoluhráči. Po jedné takové akci, se v 54. minutě dostal k míči domácí Omovie, připravoval se odcentrovat do pokutového území a k překvapení všech (i jeho samotného) rozvlnil síť za hostujícím Šrámkem – 1:1. O 4 minuty později bylo ještě hůř. Hráč domácího Tatranu prošel středem hřiště a předložil míč před prázdnou branku Junkovi a ten bez milosti zvýšil vedení – 2:1. Od této chvíle se hra kouskovala a bylo mnoho přerušení. Nicméně šance na vyrovnání byly, bohužel – jak již „tradičně“ během jarní části Meteor ztroskotal na koncovce. Tu největší zahodil Schulz, kdy se ocitl po centru osamocen před prázdnou brankou a hlavou zamířil nad. Překvapeni byli snad všichni na stadionu, jelikož zakončoval ze 3 metrů. Zápas tak skončil vítězstvím Tatranu 2:1.

Je tu konec sezony, čas na hodnocení a zamyšlení se nad výkony Meteoru. Po podzimní části panovala euforie, Meteor se prezentoval bojovnou, týmovou hrou, která ho vynesla na 3. místo. Nicméně jarní část byla zcela opačná. Hledat příčinu tohoto „obratu“ je obtížné. Na jednu stranu má Meteor mnoho mladých hráčů a zcela přirozeně tak chybí potřebná zkušenost a klid. Hráčům nechybí bojovnost a zápal, ale největší slabinou bylo neproměňování šancí. Na druhou stranu, v týmu je zdravá atmosféra a právě na ní, kdy bude na hřišti bojovat jeden za druhého se musí stavět.

Jan Frantl – kapitán mužstva