Do utkání vstoupili naši borci velmi dobře, soupeř měl tlak,šance,ale vzorovali jsme cca 18 minut . Naši kluci tzv…jezdili po zadku např….jeden z nejlepších hráčů na hřišti Richard Fodor předvedl výstavní obranný zákrok a zamezil jasné brance.Naopak jsme to byli my kdo mohl jít do vedení, kdy po několika náhodných odrazech v pokutovém území Slavie jsme byli velmi blízko úspěchu. Bohužel hned z protiútoku jsme ale inkasovali. Následujících 10 minut nás stálo výsledek celého utkání. Darovali jsme Slavii postupně další tři branky po hrubých individuálních chybách. Do utkání nás na chvilku vrátil David Piják, který šel do souboje s brankářem důrazně a byl odměněn šťastnou brankou na 1-4. Bohužel vzápětí, opět z rohového kopu jsme inkasovali popáté. Hned na to jsme měli opět jasnou příležitost, ale chybělo více štěstí nebo spíše kvalita v zakončení. Dále po odrazu rukou byl správně nařízen pokutový kop 1-6,  a aby toho nebylo málo tak soupeř zvýšil ještě těsně před přestávkou na 1-7.  Do druhé půle jsme udělali hned dvě změny, protože jsme nebyli spokojeni se záložní řadou, kdy jeden ze tří záložníků si hrál svůj fotbal a neplnil pokyny.  Vojta Klíma který naskočil do druhého poločasu hru velmi oživil. Pomohl týmu pohybem a bylo to znát. Postupně jsme využili všech pět střídání tak, aby si všichni kluci zkusili hrát proti opravdu velmi silnému týmu Slavie. Soupeř nás potrestal ještě dvakrát. Na 1 -8 zvyšoval po krásné kombinaci. Poslední branka byla ale po faulu na našeho hráče a naší nepozorností jsme inkasovali na konečných 1-9. Náš tým si potřebuje zvyknout na rychlejší tempo, výsledek je pro nás až krutý, protože za prvních cca 20″ kluci zaslouží pochvalu za předvedenou hru. Musíme makat dál a zlepšovat se.  Jeden z nejtěžších zápasů podzimní části je tedy za námi, bereme to jako zkušenost.  Slavie nás vyškolila, ale devět branek je zbytečně moc, mohlo to být daleko méně.