Čau přátelé, našeho klubu FK Meteor Praha VIII

Na dnešní otázky mě dnes odpovídal Jan Frantl odchovanec, který se z naší mládeže prosadil, až do našeho áčka mužů a je jeho kapitánem a lídrem.

 

Seš odchovanec Meteoru, v kolika letech jsi začal s fotbalem?

Začínal jsem myslím okolo 6 let, kdy mě rodiče odvedli na TJ Kompresory. Bydleli jsme na Proseku, tak to bylo kousek z domu. Moc se mi tam ale nelíbilo, trénovali jsme dohromady s kluky, kteří byli starší a nebylo to ono. Tak mě pak asi po měsíci naši odvedli na Meteor, kde jsem už zůstal. Měli jsme tam dobrou partu, našel jsem si tam kamarády a prošli jsme společně v Meteoru mládeží.

Hrával jsi vždy stopera nebo i jiné posty?

Hrál jsem úplně všechny posty. Od brankáře až po útočníka. Dokonce jsem i jednou vyhrál na nějakém turnaji cenu za nejlepšího brankáře. Dlouhou dobu jsem pak hrál v záloze, ale vždy mě to táhlo spíše do obrany. A jelikož nejsem velkým fanouškem běhání, stoper pro mě byla ideální volba

Jako odchovanec Meteoru měl jsi tam nějaký vzor?

Když jsem byl v mládeži, tak jsem v Meteoru žádný velký vzor neměl, protože jsem si myslel, že až dokončím dorost, přestoupím třeba do Arsenalu, nebo při troše štěstí do Realu Madrid, kde už jsem nějaké vzory měl Nicméně to neklaplo a když jsem potom naskočil jako mladý hráč do A týmu, byla pro mě velká škola sledovat Martina Daňhela (Gazu). Určitě mi pomohlo, že jsem mohl nastupovat vedle něj a čerpat z jeho zkušeností.

Jaké bylo vstoupit poprvé do kabiny Áčka a sedět vedle takových hráčů jako byl Martin Daňhel, Jan Fíček atd?

Pamatuji si to naprosto přesně – poprvé jsem vstoupil do kabiny v zimní přípravě za trenéra Pletichy, když se jelo na zimní soustředění. Na hotelu jsem pak potkal jako první Fíka a Gazu a nevěděl jsem, jestli tykat nebo vykat. Fíka jsem předtím viděl jen párkrát, kdy jsem mu občas přivezl špinavé dresy po našem zápase v dorostu. Takže jsem jim asi 2 minuty vykal, ale kluci byli v pohodě a hned mě vzali mezi sebe.

Jakého úspěchů si s Meteorem nejvíce ceníš a co bys chtěl ještě dosáhnout?

Nejvíce si vážím postupu do 3. ligy. Měli jsme tehdy velmi kvalitní tým, hodně zkušených hráčů a pár mladých jako jsem byl já. Už pár kol před koncem jsme věděli, že postup máme v kapse, takže po každém zápase bylo veselo. Také určitě nezapomenu na pohárový zápas s Bohemians 1905, které jsme vyřadili. Hráli jsme doma, bylo tam hodně lidí a pro nás to bylo něco neskutečného. Nicméně v dalším zápase přijel Jablonec s Lafatou na hrotu a asi za 20 minut to bylo 0:5. Takže jsme zase rychle spadli na zem

Nedávno se ti narodil syn. Budeš mít následovníka v Meteoru?

Uvidíme, když bude chtít hrát fotbal, určitě ho podpořím a budu rád. Do života mi to dalo strašně moc, takže bych byl rád, kdyby se sportu věnoval. Jestli to bude fotbal a Meteor, tak to bude jedině plus.

Protože jsi v dorosteneckém věku hrál za Slavii a teď pracuješ ve Spartě. Tak Sparta nebo Slavia?

Jednoznačně Sparta! Ve Slávii to byla jen krátká epizoda.

 

Náš klub má výročí 125 let. Co bys mu chtěl popřát do dalších let?

Hlavně mnoho mladých, šikovných a pokorných kluků, které bude fotbal bavit. Na meteoru mají super podmínky a prostor pro to, aby z nich vyrostli velcí fotbalisté, které jak Meteor, tak i fotbal obecně potřebuje. No a určitě pak nějakou trofej! Náš A tým už dlouho nic nevyhrál a je potřeba to změnit.

Honzo děkuji ti za rozhovor a přeji ti ještě mnoho odehraných zápasů za náš klub. A koho vyzpovídáme příště? Dalšího odchovance Daniela Dvořáka

 

Otázky připravil a rozhovor provedl Tomáš Burminov